| Marie! Já nespím, jsem na cestě celou noc | |
| Já nejsem z těch, co prosí, ani ten, kdo žebrá o pomoc | |
| Pluji k tobě se stěžněm vztyčeným | |
| Mečem svým jdu si tě dobýt | |
| Věže kostelů se bortí a vlaky mění směr | |
| Na zem se snesla hejna ptáků bez křídel | |
| Moje loď se v bouři kymácí | |
| Do bot mi teče a nad hlavou hoří | |
| Posílám ti v láhvi pár nenapsanejch vět | |
| Nezdráhej se přijmout, jen to, a je to naposled | |
| Až vyjedou čtyři jezdci na koních | |
| Bude pozdě chtít se schovat | |
| Ledovce tají a moře zaplavuje zem | |
| Den je jak noc a noc je jako den | |
| Z nebe padá nekonečnej déšť | |
| Vichřice zuří a potopa trvá | |
| Tak oblékni si svoje šaty sváteční | |
| A dojdi až k té hoře, co do nebe ční | |
| A zbyde-li ti čas, tak volej do mraků | |
| Marie! Že nejsi poslední, žes byla prvá |
| Marie! J nesp m, jsem na cest celou noc | |
| J nejsem z t ch, co pros, ani ten, kdo ebr o pomoc | |
| Pluji k tob se st n m vzty en m | |
| Me em sv m jdu si t dob t | |
| V e kostel se bort a vlaky m n sm r | |
| Na zem se snesla hejna pt k bez k del | |
| Moje lo se v bou i kym c | |
| Do bot mi te e a nad hlavou ho | |
| Pos l m ti v l hvi p r nenapsanejch v t | |
| Nezdr hej se p ijmout, jen to, a je to naposled | |
| A vyjedou ty i jezdci na kon ch | |
| Bude pozd cht t se schovat | |
| Ledovce taj a mo e zaplavuje zem | |
| Den je jak noc a noc je jako den | |
| Z nebe pad nekone nej d | |
| Vich ice zu a potopa trv | |
| Tak obl kni si svoje aty sv te n | |
| A dojdi a k t ho e, co do nebe n | |
| A zbyde-li ti as, tak volej do mrak | |
| Marie! e nejsi posledn, es byla prv |
| Marie! J nesp m, jsem na cest celou noc | |
| J nejsem z t ch, co pros, ani ten, kdo ebr o pomoc | |
| Pluji k tob se st n m vzty en m | |
| Me em sv m jdu si t dob t | |
| V e kostel se bort a vlaky m n sm r | |
| Na zem se snesla hejna pt k bez k del | |
| Moje lo se v bou i kym c | |
| Do bot mi te e a nad hlavou ho | |
| Pos l m ti v l hvi p r nenapsanejch v t | |
| Nezdr hej se p ijmout, jen to, a je to naposled | |
| A vyjedou ty i jezdci na kon ch | |
| Bude pozd cht t se schovat | |
| Ledovce taj a mo e zaplavuje zem | |
| Den je jak noc a noc je jako den | |
| Z nebe pad nekone nej d | |
| Vich ice zu a potopa trv | |
| Tak obl kni si svoje aty sv te n | |
| A dojdi a k t ho e, co do nebe n | |
| A zbyde-li ti as, tak volej do mrak | |
| Marie! e nejsi posledn, es byla prv |